Církevní památky

Blansko

Původně románský, nyní barokní kostel sv. Martina. Pozornost zaslouží zejména křížová cesta z konce 19. století a kopie korpusu Ukřižovaného od Myslbeka. Vzácnou památkou zvonařského umění je starobylý zvon ve věži kostela, který je obecně považován za jeden z nejstarších zvonů na Moravě. V těsné blízkosti kostela, na místě původního hřbitova, byla instalována pamětní deska Karoliny Meineke.
Specifikem města Blanska je dřevěný kostelík z poloviny 17. století. Původně vystavěn v Nižním Selišti na Zakarpatské Ukrajině a zasvěcen pravoslavné Sv. Paraskivě. Titulární ikona světice i některé další ikony z původní výzdoby zůstaly zachovány jako doklad ukrajinského lidového umění. Kostelík představuje tzv. "sedmihradsko marmarošský" typ rusínských kostelíků, ovlivněný západoevropskou gotikou. Podle názoru některých odborníků se jedná o vůbec nejstarší kostelík tohoto typu na našem území.
viz

Křtiny

Barokní mariánský chrám Jména P. Marie, často nazýván „perlou jižní Moravy“, byl vystavěn podle Jana Blažeje Santiniho. Je jeho největší stavbou postavenou na půdorysu řeckého kříže. Známým poutním místem se stal díky soše Madony, nositelky řady zázraků. viz

Sloup

Pozdně barokní kostel P. Marie Sedmibolestné z 18. století od M. A. Canevala. Oltář z černého a červeného mramoru s gotickou sochou piety. Pod litinovými náhrobky místního hřbitova odpočívají představitelé šlechtického rodu Salmů.

Jedovnice

Původně raně barokní kostel sv. Petra a Pavla. Moderní úprava hlavního oltáře, provedená podle návrhů významných umělců J. Koblasy a M. Medka, je svého druhu jedinečná v Evropě.

Adamov

Novogotický kostel sv. Barbory. V interiéru této cihlové stavby vyniká cenný tzv. Světelský oltář, pocházející z chrámu cisterciáckého opatství v rakouské Světlé (Zwettl).Tato pozdně gotická řezbářská práce je v jistém smyslu uměleckým unikátem.

Senetářov

Moderní kostel sv. Josefa z 20. století podle návrhu L. Kolka. Svým tvarem připomíná loď jako obraz církve, jež sbírá věřící na cestách životem a vede je k nejvyššímu dobru – Bohu. viz

Lipovec

Novogotický kostel Narození Panny Marie. Na hlavním oltáři obraz Narození Panny Marie od autora Matěje Šťastného z roku 1850. Moderní křížová cesta od akademické malířky Sabiny Kratochvílové.

Šebrov-Kateřina

Kostelík sv. Kateřiny (postaven pravděpodobně1469), stojící na kopci uprostřed místní části obce Šebrov - Kateřina, je unikátní především tím, že se dochoval v původní pozdně gotické podobě, bez pozdějších barokních nebo novogotických zásahů. Více se o něm lze dozvědět na stánkách www.sebrov-katerina.cz.

Bořitov

Kostel sv. Jiří vznikl v období přelomu 12. a 13. stol. ve starší době románské. Původní kostelík byl pravděpodobně dřevený, dnes je již postaven z křídových kvádrů. Nejstarší částí je loď kostela, kde se nachází klenutí z 19. stol. Kostel má čtyřbokou věž z počátku 14. stol. Asi uprostřed kostela se nachází v podzemí šlechtická krypta, kde byli pochováni patroni zdejšího kostela.

Bukovinka

Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie stál v Bukovince podle listinných zpráv již ve 13. stol. na místě starého hřbitova. Starý kostel v r. 1772 vyhořel (dnes je k vidění jen jeho zřícenina) a následujícího roku byl vystavěn kostel současný.  Je 37 metrů vysoký, byl zbudován opodál na vyvýšenině, ne jižním okraji obce.

Dlouhá Lhota

Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartolomějovi. Památný je tu kalich pocházející z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou ale vyloupány a nahrazeny skly.

Doubravice nad Svitavou

Kostel sv. Jana Křtitele stojí na jižní straně obce. Na místě starého zbořeného kostela byl v 18. stol. postaven kostel nový. Uvnitř kostela jsou tři oltáře a na věži jsou hodiny od r. 1851.
  

Holštejn

V roce 1769 byla na kopci postavena kaple, která byla slavnostně vysvěcena v roce 1773 a zasvěcena sv. Anně. V roce 1815 byla kaple sv. Anny přestavěna na malý kostelíček.

Kotvrdovice

Kaple Božského Srdce Páně s oltářním obrazem Nejsvětějšího Srdce od Mikuláše Medka je nejvýznamějším kulturním objektem v obci. Dle ústního podání byla kaple vystavěna v období 2. světové války vedle stávající zvoničky. V roce 1985 byl odstraněn původní dřevěný oltář a instalován nový obětní stůl, ambón, svatostánek a oltářní obraz včetně mramorové plastiky okolo něj. Interiér presbytáře (obětní stůl, ambón, svatostánek) navrhl Ludvík Kolek.

Petrovice

Nynější kostel byl stavěn v r. 1733-35 a to patronem Karlem z Roggendorfu, majitelem rájeckého panství. Byl postaven na místě starého původního kostela v jehož základech se nalezlo při bourání několik starých křížů a erbovních kamenů ( hroby Vladyků) a malá hrobka, v níž ležela mrtvola v dlouhém černém šatě s knihou v ruce. Hrobka byla opět zazděna. V záznamu o této hrobce z tehdejší doby není uvedeno zda se jedná o muže či ženu. Ze starého zdiva zůstala zachována pouze pravá stěna od hlavního vchodu až k presbyteriu.
Kostel byl vysvěcen 6. října 1735.

Újezd u Černé Hory

Kostel je jednolodní stavba s prodlouženým presbytářem a apsidou, věží a sakristií. Postaven byl na počátku 13. století jako šlechtická svatyně v románském slohu, o čemž svědčí vstupní portál na jižní straně. Nejstarší dochovanou zprávou je zápis z roku 1308 o faráři Jakubu z Újezda.

Zdroj: www.blanensko.cz


 


Facebook